V pořadí druhým příběhem fotografie ze seriálu Příběhy fotografií, který jsme společně s autory soutěžních snímků letošního ročníku Czech Press Photo připravili, je pozadí vzniku portrétu jeho svatosti Dalajlámy u příležitosti jeho návštěvy Slovenska. Fotografie která byla nominována v single kategorii Lidé, o kterých se mluví, vznikala za nebývale rychlých okolností. Autor Tomáš Halász nám k ní prozradil...
Tomáš Halász zachytil třídenní návštěvu Jeho svatosti 14. Dalaljámy na Slovensku. Někteří fotografové se k němu během návštěvy chovali až příliš bez respektu, občas dokonce jako k exotické atrakci. Protože byl navíc program velmi intenzivní, nebylo moc pravděpodobné, aby mohl Halász jakýkoliv portrét vůbec pořídit. Přesto měl po celý víkend připravené osvětlení, které si však musel přesunout ze zasedací místnosti, kde Dalajláma pobýval, blíže jeho apartmánu do hotelové chodby. Fotograf zároveň musel být velice rychle rychlý, aby vše netrvalo příliš dlouho. „Vzal jsem svůj Nikon D810 s objektivem Nikkor 105/1,4 a udělal snímek. Přiblížil jsem se o dva kroky a udělal další. Další dva kroky a závěrečný portrét. Podal jsem mu ruku a poděkoval. Celé focení trvalo přibližně dvě minuty. Na závěr jsme se ještě zasmáli,“ popisuje celé netradiční pořizování portrétu Halász.
Profesionální fotograf, který se zaměřuje na reportážní fotografii a projekty pro mimovládní organizace. Pracoval v tiskových agenturách ČTK, TASR a v deníku Pravda. Od roku 2010 je nezávislým fotografem. Dlhodobobě spolupracuje s řadou mimovládních organizací, získal ocenění v Czech Press Photo, Slovak Press Photo - Foto roka. Je spoluzakladatelem a šéfredaktorem online projektu MONO.sk a ambasadorem značky Nikon.
Dalajláma je považován za duchovního vůdce Tibeťanů (dříve i za politického vůdce, tohoto titulu se 14. dalajláma vzdal ve čtvrtek 10. března 2011 v severoindické Dharamsale s tímto odůvodněním: „Už v 60. letech jsem opakovaně upozorňoval, že Tibeťané potřebují vůdce zvoleného svobodně tibetským lidem, kterému budu moci předat moc,“ ... „Nadešla chvíle tento záměr realizovat.“ Je hlavním světským představitelem školy gelugpa (duchovním je gandänthipa) a jeho tradiční sídlo je ve Lhase, v paláci Potála a Norbulingce. Každý dalajláma je těmi, kteří ho uznávají, považován za reinkarnaci předchozího dalajlámy a zároveň za emanaci Avalókitéšvary, bódhisattvy soucitu.
Současný 14. dalajláma Tändzin Gjamccho (*1935) je nucen od roku 1959 žít v exilu, a to v Dharamsale v indickém státě Himáčalpradéš. Vlivem velmi nejisté situace v Tibetu, kdy se čínská strana snaží kontrolovat veškeré významné převtělence a zasahovat do vnitřních záležitostí tibetských buddhistů (jako se jí to podařilo např. v případě pančhenlámy) se v poslední době 14. dalajláma nechává slyšet, že jeho příští zrození nemusí být v Tibetu, jako tomu bylo u jeho předchůdců. Také připustil možnost, že se už v příštích letech zrodit více nemusí (čili že bude posledním tulkuem v linii a odejde dočasně do jiných světů) nebo může jeho příští zrozením být žena.[7] Je také možné, že nástupce současného dalajlámy bude vybrán demokratickými cestami, tzn. volbou podle schopností. V takovém případě by se však již nejednalo o tulkua předchozích dalajlámů, ale čistě o představitele tibetského národa.
Zdroj textu: Wikipedia