Snímky Jana Pokludy ocenila odborná porota hned ve čtyřech kategoriích a autor takto získal 1. 2. i 3.místo. Oceněné snímky zachycují nejen krásy české přírody, ale i život zvížat v Rakouských Alpách, což dokazuje, že k pořízení působivých záběrů není třeba vyrážet do vzdálených koutů světa.
Úvodní foto: Jan Pokluda
Czech Nature Photo 2025, kategorie Savci / 1. místo
Czech Nature Photo 2025, kategorie Bezobratlí / 2. místo
Czech Nature Photo 2025, kategorie Cena za nejlepší fotografii české přírody / 3. místo
Czech Nature Photo 2025, kategorie Série / 3.místo
Níže naleznete příběhy k jednotlivým fotografiím:
Alpský rarášek
"Rád se vracím za kamzíky do alpských kopců. Baví mě pozorovat jejich chování, které je často plné rozverného skotačení a poskakování. Nejaktivnější jsou v tomto ohledu v zimním období, kdy lze sledovat jejich hrátky spojené s proháněním v hlubokém sněhu. Právě to se mi podařilo zachytit na této fotografii.
Onoho prosincového dne jsem stoupal k vrcholu jedné alpské dvoutisícovky s úmyslem přenocovat ve stanu. V dálce jsem si všiml dvou kamzíků, kteří se navzájem pronásledovali a běželi mým směrem. Přikrčil jsem se za nedalekou kosodřevinu, rychle vytáhl fotoaparát a čekal, kde se objeví. Kompozičně to trefili téměř dokonale – v protilehlém svahu. Prvního z nich jsem v sněhové bouři, kterou kolem sebe vířil, bohužel nestačil zaostřit. Druhý kamzík už ale neunikl, a výsledná fotografie byla na světě."
Moravský klenot
"Na fotografii je zachycen vzácný stepník moravský. Samci těchto pavouků se vyznačují pestrou kresbou a na poměry našich pavouků disponují poměrně silným jedem – obavám však není důvod. Jsou velmi vzácní, většinu života tráví v podzemních norách a k útoku by je musel člověk vyprovokovat.
Jde o poměrně nově popsaný druh, který byl pro vědu objeven teprve v roce 2008. Za pozornost stojí, že jakožto nový živočišný druh byl nalezen právě v naší vlasti. Druhů, které byly popsány v tomto tisíciletí na našem území, není pochopitelně mnoho.
Tuto fotografii jsem pořídil na jedné jihomoravské lokalitě, na kterou mě upozornil kamarád – věděl, že se tu stepníkům daří. Než se mi podařilo fotku pořídit, musel jsem se na místo vypravit celkem pětkrát. Při prvních dvou jarních návštěvách bylo patrně příliš brzy a stepníky jsem nenašel. Při třetí a čtvrté jsem už sice několik jedinců objevil, ale byli příliš rychlí a neumožnili použití širokoúhlého skla. Při páté návštěvě bylo zataženo a stepníci – kteří jsou aktivní především za slunečného počasí – byli méně pohybliví. Jeden z nich se zastavil na kusu vápence a dal mi dostatek času k nastavení fotoaparátu i blesků. Stále nehybně pózoval. Když se navíc rozestoupily mraky a slunce vysvitlo, byla to pomyslná třešnička na dortu, která pomohla dotvořit dramatičnost scény."
Lesní jednorožec
"Už dva roky jsem měl v plánu zajímavě vyfotografovat našeho „živoucího jednorožce“ – nosorožíka kapucínka. První rok se mi ho i přes usilovné hledání nepodařilo najít. Nosorožík se vyvíjí v tlejícím dřevě, kompostech a často i ve starých pařezech. Právě v jednom takovém dubovém pařezu jsem na jihu Moravy loni objevil početnou kolonii.
Uvažoval jsem, jak brouka poutavě zvěčnit, a nakonec jsem zvolil široké ohnisko, které umožnilo do záběru zahrnout i přirozené prostředí starého dubového lesa. K vytvoření dramatické atmosféry přispělo zapadající slunce v pozadí a dvojice blesků, jimiž jsem scénu nasvítil."
Novoroční host
"Při povánoční rodinné dovolené v podhůří rakouských Alp se mi naskytla jedinečná příležitost pozorovat velmi vzácný přírodní úkaz. Hned druhý den – na Nový rok – přiletěl majiteli našeho ubytování na zahradní krmítko vzácný tetřev hlušec. Jednalo se o jedince se ztrátou plachosti, který však nebyl agresivní, jak bývá u tzv. „zplašených“ tetřevů zvykem. Lidi jednoduše ignoroval.
Jelikož se specializuji na focení divokých zvířat v přirozeném prostředí, snažil jsem se ho nejprve fotografovat tak, aby ve snímcích nebylo nic z intravilánu. Výsledkem však byly převážně tzv. atlasovky. Brzy mi ale došlo, že tetřevovo nezvyklé chování v blízkosti lidských obydlí je natolik jedinečné, že si zaslouží být zdokumentováno právě takové, jaké je.
Tetřev se ukázal jako mazaný potravní oportunista. Několik dalších dní se pohyboval v okolí, navštěvoval krmítka a s oblibou ozobával pupeny z vánočních dekorací na zahradách. Dospěl jsem k závěru, že jeho „sestup“ do blízkosti lidí byl dán jak širší potravní nabídkou v drsném zimním období, tak absencí přirozených predátorů, kterým by se výš v horách musel vyhýbat.
Za několik dní, které tetřev v alpské vesnici strávil, jsem pořídil zhruba 5000 snímků. Do této série jsem vybral ty, které nejlépe vystihují jeho chování v těsném sousedství lidí."
Fotografie jsou k vidění na výstavě Czech Nature Photo v Tereziánském křídle Pražského hradu do 17. srpna.
Výstava Czech Nature Photo 2025: Kde příroda vládne představuje jedinečné snímky přírody z celého světa, pořízené fotografy z České republiky a Slovenska. Oceněné a vybrané fotografie zachycují fascinující krásu zvířat, rostlin i krajiny a zároveň upozorňují na důležitost ochrany přírody, která nenávratně mizí.
Pochází z Litomyšlska a posledních 7 let se živí jako psychoterapeut v Brně. S focením začal kolem roku 2016. Jelikož v rámci své profese zažívá poměrně hodně kontaktu s lidmi, volný čas pak tráví nejčastěji tam, kde naopak moc lidí nebývá – tedy v přírodě, v horách a v člověkem minimálně dotčených oblastech. Tak nějak přirozeně si na své cesty vždycky brával foťák. Dostal se s ním do mnoha rozličných biotopů - indické části Himálaje, na Kavkaz, jihoamerických And, amazonských pralesů, ale nejvíce snímků udělal v rozličných biotopech celé Evropy. Fotografuje převážně volně žijící zvířata, ale i rostliny, krajinu a les. Některé jeho fotografie byly oceněny v soutěžích - Wild Art Photographer of the Year a Czech Nature Photo.