Foto: Oleg Homola

Jak vás napadlo téma grantu?

Pracuji jako dokumentární fotograf, a tak trávím většinu času na cestách v jiných zemích. Když na začátku roku 2020 pandemie zavřela hranice, uvízl jsem doma, jako všichni ostatní. Trochu jsem se zasekl profesionálně. Musel jsem najít téma k fotografování v České republice a měl jsem na to spoustu času.

Svým způsobem jsem byl vděčný, že jsem se v této situaci ocitnul. Už dlouho jsem chtěl nafotit příběh na oslavu Prahy, ale byl jsem stále příliš zaneprázdněn.

Soubor Střešní strážci je způsob, jak uctít starobylé město – jeho historii a obyvatele. Všechny ty bytosti na vrcholcích střech vyprávějí příběhy o české kultuře, nebo alespoň předvádějí dovednosti vašich nejlepších sochařů a architektů.

Trochu mě rozčiluje, když expati mluví o českých tradicích nebo kultuře s despektem. Často říkají, že toto musí Češi změnit nebo s tamtím či oním musí přestat. Díky cestování jsem viděl mnoho. A máme štěstí, že žijeme v Praze. České kultury a umění si vážím. Jsem rád, že v srdci Evropy stále hoří oheň nezávislosti a vlastenectví a jeho ducha mohu zachytit v tomto nádherném umění.

Foto: Amos Chapple

Kolik míst jste již navštívil a fotografoval?

Mám použitelné záběry z přibližně dvaceti míst po Praze.

Stalo se vám někdy, že sochu nebylo možné vyfotit? Pokud ano, kde?

Ano, múzy před Rudolfinem. Mám několik způsobů, jak sochy fotografovat, ale v tomto případě nic nefungovalo. Zkoušel jsem použít svou desetimetrový stativ, ale sochy byly těsně na hranici dosahu a v takové výšce bylo focení nebezpečné. Navíc jsou múzy umístěné uvnitř obrovské bezletové zóny kolem hradu, kde nemohou létat ani drony. Neexistuje nikdo, koho bych mohl požádat o povolení dostat se do výšky soch, protože jsou na sloupu, ne na střeše. Miluji tyto sochy a doufám, že na lednovou výstavu něco vymyslím.

Jak si užíváte Prahu z jiné perspektivy?

Miluji ji a jsem rád, že ostatním se také líbí. Myslím si, že tyto fotografie mohou mít u Čechů obrovský ohlas. Přijde mi vzrušující přemýšlet o bytostech, které sedí tam nahoře po celá desetiletí a tiše se dívají. Baví mě přemýšlet o historii, která se odehrávala pod jejich kamennými nohami.

Před 2. světovou válkou bych býval mohl udělat podobný projekt ve Varšavě, Hamburku nebo Kolíně nad Rýnem, ale tolik budov a soch bylo zničeno. Je úžasné zachytit Prahu téměř v té podobě, jakou vybudovali vaši předkové.

Foto: Amos Chapple

V jaké fázi se nyní projekt nachází?

Jsem ve finální fázi. Čekám už jen na pár oprávnění k přístupu na některé střechy v starém městě, ale rád bych projekt dokončil do poloviny listopadu.