Patrik Rolín získal druhé místo v kategorii Ptáci. Jak dlouho trvalo, než na něj vykoukla sova se dozvíte v článku.
Foto: Patrik Rolín
„Každý rok přemýšlím o nové vizi, co bych chtěl nafotit. Přemýšlím, jak hlouběji proniknout do světa zvířat. Tuto sovu jsem pozoroval už delší dobu - tedy přesněji řečeno - nepozoroval, pouze jsem ji poslouchal. Vždy při setmění se ozývala ze stejného místa. Věděl jsem, že jednou musí přijít čas, kdy ji potkám. Místo jsem obcházel celé roky, ale nikdy jsem si nevšimnul dutiny v osice, která se nachází v údolí.
Až když jsem údolí pozoroval dalekohledem a pečlivě prozkoumával strom po stromu, tu a tam se objevila černá díra ve výšce zhruba šesti metrů. Pak jsem narazil na starou osiku, která byla v polovině zlomená a v ní byly tři dutiny. Hned jsem věděl, že to je tajné místo odpočinku „mojí“ sovy. Začal jsem dutinu pravidelně obcházet z dálky a s dalekohledem. Jedno časné ráno na pravidelné obhlídce se mi něco nezdálo. Podíval jsem se z dálky, ale strom se zdál stejný jako vždy. Přišel jsem blíž ke stromu a zkontroloval jsem pobytové znaky. Najednou jsem dutinu neviděl, do stromu se opřelo slunce. Sova vykoukla z dutiny, v tu chvíli se stromem splynula, a proto jsem dutinu neviděl. Byla to pouhá sekunda. Opět zalezla a najednou byla dutina zase vidět. Program na večer byl tedy jasný.
Den velmi rychle utekl. Na večer jsem přišel k dutině, hledal jsem správný úhel, abych mohl udělat pěkný záběr. Zamaskoval jsem se a čekal. Doufal jsem, že vyleze aspoň na chvíli, abych stihl pořídit pár záběrů. A v podstatě se podařilo. Dovolila mi dva. Ve chvíli setmění vykoukla a znova zalezla. Pak vyletěla stromem nahoru, byl tam komín, o kterém jsem vůbec nevěděl a uletěla. Ani mi nevadilo, že jsem stihl pouze dva snímky. Ten, který jsem poslal do Czech Nature Photo, mi bohatě stačil. Na fotku jsem hrdý, je to čirá slovenská fotečka s pravou dávkou wildlife adrenalinu,“ popisuje fotograf.
Jmenuji se Patrik a nejsem profesionální fotograf. Miluji přírodu. Ve svých 13 letech jsem si za ušetřené peníze pořídil první kapesní foťáček. V té době to byly nejlépe investované peníze. Patřím k amatérským fotografům přírody. Nadšení mě vede k neustálému poznávání přírody. Čas v ní strávený s foťákem a rodinou, je tím nejlépe využitým časem. Venku s fotoaparátem nepočítám minuty ani hodiny. Mám rád fotografie s nápadem, za kterými se skrývá prožitý příběh. Zastávám názor, že fotit se dá s jakýmkoliv přístrojem a na technice nezáleží. Zatím jsem dokumentoval pouze českou a slovenskou přírodu a její možnosti jsem zdaleka nevyčerpal. Více o mé tvorbě najdete na www.patrikrolin.sk