Když na mě vyšla služební cesta na utkání FC Barcelona – Slavia, měl jsem opravdu radost. Radost z toho, že se podívám na Nou Camp, chrám všech fotbalistů.
Foto: Michal Beránek
A jak probíhá taková služebka? V ideálním případě zhruba takto – den předem přelet spolu s týmem do dějiště, doprava z letiště a ubytování v 3 hvězdičkovém hotelu, vše zajištěné klubem, večer přistaveným autobusem odjezd na tiskovku a trénink. Poté večeře s partnery klubu v jedné z vybraných restaurací. Ráno snídaně na hotelu, prohlídka města a k večeru již opět přejezd na utkání. Samozřejmostí jsou zajištěné akreditace a po utkání nejméně hodina na práci, abychom to v klidu stihli poslat. Ráno snídaně a odlet s týmem zpět do vlasti.
Tahle cesta však měla k ideálu hodně daleko…
Poté, co jsme přistáli normální linkou si z letiště bereme taxíka do předem zamluveného bytu v blízkosti stadionu. Na adrese nikdo, kolega prochází maily a ejhle – tady píšou volat 12 h předem… Po půl hodině volání si jdeme aspoň na stadion pro akreditace. Později zjišťuji, že mi dali pro píšící a ne pro fotografy… Volá majitel bytu, že za půl hodiny nás ubytuje. Za tři čtvrtě začíná TK. Utíkáme s báglama (já navíc 20 kg na zádech) do bytu a poté zpět. Trénink se smí fotit prvních 10 minut, pak rychle poslat a honem taxíkem do centra na tu večeři. Ano ta opravdu byla! A moc dobrá!
Ráno spořádáme zásoby jídla z domu a už zase valíme na taxi. Po půlhodinovém sporu s dvěma taxikáři (mávli jsme každý na jiný a přijely oba) se necháváme odvést do Messiho tréninkového centra, kde hrají juniorky obou klubů. Tedy bylo to v plánu. Evidentně „přespolní“ taxikář nás vyhazuje asi kilometr od akademie, takže zase holt propotím další triko…. Po utkání fofrem na Nou Camp, vyměnit píšící akreditaci za foťáckou a už zírám s otevřenou pusou z plochy stadionu na téměř nedozírné, postupně se zaplňující se tribuny. Utkání začne a já v transu fotím další skvělé vystoupení Slavie v Lize Mistrů. Myslím, že ještě v první půli dochází k souboji mezi Olayinkou a Piquém. Slávistickému hráči se na zlomek vteřiny napíná dres a mě proběhne hlavou, že by to mohlo být dobrý. Rychle kontroluji ostrost, trochu záběr ve foťáku oříznu a hned posílám do redakce. Utkání končí, o půlnoci se dostáváme do postele a já ještě hodinu nemohu usnout. V 6h vstáváme, abychom stihli letadlo…
Ke sportu jsem měl vždy blízko, v mládí jsem hrál hokej, fotbal, později jsem Vystudoval FTVS UK obor trenér. K focení jsem se sice dostal až trochu později, ale asi jsem měl štěstí, neboť jsem hned nastoupil, co by fotograf do deníku Sport, kde fotím již 16 rokem. Za tu dobu jsem fotil nespočet vrcholných akcí, mimo jiné Olympijské hry, MS v hokeji, fotbalu, lyžování, EURO, Ligu Mistrů atd…