Popis: Muž, který složil přísahu v Jednotkách domobrany a hlídá na barikádách, si nepřeje zveřejnit své jméno. „My tady nevěříme nikomu. Co když pracuješ pro prezidenta Janukovyče?” Kyjev, 2. února 2014
Příspěvek: Mnoho tváří ukrajinské revoluce, Kyjev, náměstí Nezávislosti, leden - únor 2014
Autor: Filip Jandourek
Popis: „Vladyslava přijela na Majdan z Mukačeva za synem, který je v protivládním táboře už víc než měsíc. Vladyslava je členkou sdružení ukrajinských ´matek´, které protestují proti brutalitě policejních těžkooděnců Berkut během zásahů proti demonstrantům.”
Příspěvek: Mnoho tváří ukrajinské revoluce, Kyjev, náměstí Nezávislosti, leden - únor 2014
Autor: Filip Jandourek
Popis: „Ke správné revoluci patří barikády,” říká záporožský kozák Alexander. „Tady kolem ulice Chreščatyk a náměstí Nezávislosti je stavíme ze dřeva, kamenů, sněhu, drátů, pletiva, pneumatik, popelnic, svařovaného železa, pytlů s pískem a všeho, nač si člověk vzpomene.”
Příspěvek: Mnoho tváří ukrajinské revoluce, Kyjev, náměstí Nezávislosti, leden - únor 2014
Autor: Filip Jandourek
Popis: Jana (19 let), studentka polytechnického institutu pomáhá v táboře svatého Michala jako dobrovolnice. Každý den zajišťuje lidem teplé oblečení, rozdává jídlo, vaří čaj, kávu, kakao a neustále zásobuje barikádníky.
Příspěvek: Mnoho tváří ukrajinské revoluce, Kyjev, náměstí Nezávislosti, leden - únor 2014
Autor: Filip Jandourek
Popis: „Evropan nemá moc šancí pochopit, co se tady děje,” vysvětluje Jachym, který přijel na Majdan ze Lvova. „Těžko mu totiž vysvětlím, že když přijdu domů, může mě chytit policie, odvézt za město, svléknout donaha a polít vodou, abych zmrzl.”
Příspěvek: Mnoho tváří ukrajinské revoluce, Kyjev, náměstí Nezávislosti, leden - únor 2014
Autor: Filip Jandourek
Popis: Ivan (63 let) protestuje od 3. prosince 2013. „Přál bych Ukrajině svobodné volby a žádné kriminálníky u moci. Potřebujeme demokracii.” Požaduje, aby ukrajinský prezident rezignoval s celou vládou.
Příspěvek: Mnoho tváří ukrajinské revoluce, Kyjev, náměstí Nezávislosti, leden - únor 2014
Autor: Filip Jandourek
DALŠÍ OCENĚNÍ
Popis: JÁN KASAL. Uškrtil a okradl důchodkyni, napadl a znásilnil důchodkyni, už jednou seděl za vraždu.
Příspěvek: Ze série Vrazi, Valdice, 5.12.2013 „V současné době je v České republice odsouzeno na doživotí 45 lidí. Většina z nich by za své činy dostala trest smrti, který byl v r. 1990 zrušen. Fotografoval jsem ve valdické věznici 11 doživotně odsouzených, kteří zabili dohromady 27 lidí.”
Autor: Radek Kalhous
Popis: LUBOŠ MIKO. Zastřelil chladnokrevně taxikáře a napadl mačetou dvě ženy.
Příspěvek: Ze série Vrazi, Valdice, 5.12.2013 „V současné době je v České republice odsouzeno na doživotí 45 lidí. Většina z nich by za své činy dostala trest smrti, který byl v r. 1990 zrušen. Fotografoval jsem ve valdické věznici 11 doživotně odsouzených, kteří zabili dohromady 27 lidí.”
Autor: Radek Kalhous
Popis: RADIM ODEHNAL. Zabil muže kladivem a nožem, potom ho rozčtvrtil a během doby, kdy se tělo pokoušel spálit na venkovním grilu, brutálním způsobem čtyřikrát znásilnil přítelkyni zavražděného. Už dřív byl trestán za znásilnění a léčen a poté propuštěn do ambulantní péče.
Příspěvek: Ze série Vrazi, Valdice, 5.12.2013 „V současné době je v České republice odsouzeno na doživotí 45 lidí. Většina z nich by za své činy dostala trest smrti, který byl v r. 1990 zrušen. Fotografoval jsem ve valdické věznici 11 doživotně odsouzených, kteří zabili dohromady 27 lidí.”
Autor: Radek Kalhous
Popis: MIROSLAV SZETTRY. V dopise fotografovi napsal: „Do 30 let jsem žil spořádaně. Poté jsem ´zakopl´ a dostal 11 let za vraždu. Po devíti letech mě propustili za vzorné chování, ale venku jsem to nezvládl a vrátil se odsedět si zbytek trestu. Po propuštění jsem žil normálně. Měl jsem práci a bydlení, ale dostal jsem se do situace, se kterou jsem si opět nevěděl rady a řešil ji vraždou své bytné. Neumím řešit svízelné situace.”
Příspěvek: Ze série Vrazi, Valdice, 5.12.2013 „V současné době je v České republice odsouzeno na doživotí 45 lidí. Většina z nich by za své činy dostala trest smrti, který byl v r. 1990 zrušen. Fotografoval jsem ve valdické věznici 11 doživotně odsouzených, kteří zabili dohromady 27 lidí.”
Autor: Radek Kalhous
Popis: JOSEF SCHOTTENHAMMEL. Zavraždil dvacetiletou dívku a pokusil se uškrtit 53 letou ženu, trpí sexuální deviací.
Příspěvek: Ze série Vrazi, Valdice, 5.12.2013 „V současné době je v České republice odsouzeno na doživotí 45 lidí. Většina z nich by za své činy dostala trest smrti, který byl v r. 1990 zrušen. Fotografoval jsem ve valdické věznici 11 doživotně odsouzených, kteří zabili dohromady 27 lidí.”
Autor: Radek Kalhous
Popis: TOMÁŠ VÍT. Je nejmladší doživotně odsouzený. Jako osmnáctiletý, psychicky závislý na marihuaně, brutálně zavraždil dva seniory v sousedství, když mu odmítli dát prášek proti bolení hlavy.
Příspěvek: Ze série Vrazi, Valdice, 5.12.2013 „V současné době je v České republice odsouzeno na doživotí 45 lidí. Většina z nich by za své činy dostala trest smrti, který byl v r. 1990 zrušen. Fotografoval jsem ve valdické věznici 11 doživotně odsouzených, kteří zabili dohromady 27 lidí.”
Autor: Radek Kalhous
Popis: JAROSLAV STODOLA. Je se svou manželkou Danou nejhorší sériový vrah v ČR. Zabil a okradl osm seniorů.
Příspěvek: Ze série Vrazi, Valdice, 5.12.2013 „V současné době je v České republice odsouzeno na doživotí 45 lidí. Většina z nich by za své činy dostala trest smrti, který byl v r. 1990 zrušen. Fotografoval jsem ve valdické věznici 11 doživotně odsouzených, kteří zabili dohromady 27 lidí.”
Autor: Radek Kalhous
Popis: MIROSLAV ŠIRŮČEK. Zastřelil matku, otce a mladšího bratra. Odsouzený říká: „Mám doživotní trest a doufám, že budu někdy propuštěn. Nelze vrátit, co jsem způsobil a není pro to ani omluva.”
Příspěvek: Ze série Vrazi, Valdice, 5.12.2013 „V současné době je v České republice odsouzeno na doživotí 45 lidí. Většina z nich by za své činy dostala trest smrti, který byl v r. 1990 zrušen. Fotografoval jsem ve valdické věznici 11 doživotně odsouzených, kteří zabili dohromady 27 lidí.”
Autor: Radek Kalhous
Popis: OTO BIEDERMAN. Jako člen kolínského gangu chladnokrevně zabil a oloupil pět lidí.
Příspěvek: Ze série Vrazi, Valdice, 5.12.2013 „V současné době je v České republice odsouzeno na doživotí 45 lidí. Většina z nich by za své činy dostala trest smrti, který byl v r. 1990 zrušen. Fotografoval jsem ve valdické věznici 11 doživotně odsouzených, kteří zabili dohromady 27 lidí.”
Autor: Radek Kalhous
DALŠÍ OCENĚNÍ
Příspěvek: Maniak z Povolží. Mozaika důkazů a vražedných předmětů, se kterou pracují kriminalisté vyšetřující největší dosud nevyřešenou sériovou vraždu v Rusku. Maniak uškrtil 32 důchodkyň. V ruském Povolží řádí už třetím rokem maniak. Ač se ruská policie snaží, stále ho nedokáže dopadnout. Je to přízrak, škrtící fantom. Jisté je, že se nikdy na své vraždy nepřipravuje, nýbrž improvizuje a k vraždění použije, co mu přijde pod ruku. Portrétoval jsem vražedné předměty, tak jak jsou uschovány v archivu ruských vyšetřovatelů v Kazani, kteří na případu pracují.
Autor: Stanislav Krupař
Příspěvek: Maniak z Povolží. Mozaika důkazů a vražedných předmětů, se kterou pracují kriminalisté vyšetřující největší dosud nevyřešenou sériovou vraždu v Rusku. Maniak uškrtil 32 důchodkyň. V ruském Povolží řádí už třetím rokem maniak. Ač se ruská policie snaží, stále ho nedokáže dopadnout. Je to přízrak, škrtící fantom. Jisté je, že se nikdy na své vraždy nepřipravuje, nýbrž improvizuje a k vraždění použije, co mu přijde pod ruku. Portrétoval jsem vražedné předměty, tak jak jsou uschovány v archivu ruských vyšetřovatelů v Kazani, kteří na případu pracují.
Autor: Stanislav Krupař
Příspěvek: Maniak z Povolží. Mozaika důkazů a vražedných předmětů, se kterou pracují kriminalisté vyšetřující největší dosud nevyřešenou sériovou vraždu v Rusku. Maniak uškrtil 32 důchodkyň. V ruském Povolží řádí už třetím rokem maniak. Ač se ruská policie snaží, stále ho nedokáže dopadnout. Je to přízrak, škrtící fantom. Jisté je, že se nikdy na své vraždy nepřipravuje, nýbrž improvizuje a k vraždění použije, co mu přijde pod ruku. Portrétoval jsem vražedné předměty, tak jak jsou uschovány v archivu ruských vyšetřovatelů v Kazani, kteří na případu pracují.
Autor: Stanislav Krupař
Příspěvek: Maniak z Povolží. Mozaika důkazů a vražedných předmětů, se kterou pracují kriminalisté vyšetřující největší dosud nevyřešenou sériovou vraždu v Rusku. Maniak uškrtil 32 důchodkyň. V ruském Povolží řádí už třetím rokem maniak. Ač se ruská policie snaží, stále ho nedokáže dopadnout. Je to přízrak, škrtící fantom. Jisté je, že se nikdy na své vraždy nepřipravuje, nýbrž improvizuje a k vraždění použije, co mu přijde pod ruku. Portrétoval jsem vražedné předměty, tak jak jsou uschovány v archivu ruských vyšetřovatelů v Kazani, kteří na případu pracují.
Autor: Stanislav Krupař
Příspěvek: Maniak z Povolží. Mozaika důkazů a vražedných předmětů, se kterou pracují kriminalisté vyšetřující největší dosud nevyřešenou sériovou vraždu v Rusku. Maniak uškrtil 32 důchodkyň. V ruském Povolží řádí už třetím rokem maniak. Ač se ruská policie snaží, stále ho nedokáže dopadnout. Je to přízrak, škrtící fantom. Jisté je, že se nikdy na své vraždy nepřipravuje, nýbrž improvizuje a k vraždění použije, co mu přijde pod ruku. Portrétoval jsem vražedné předměty, tak jak jsou uschovány v archivu ruských vyšetřovatelů v Kazani, kteří na případu pracují.
Autor: Stanislav Krupař
Příspěvek: Maniak z Povolží. Mozaika důkazů a vražedných předmětů, se kterou pracují kriminalisté vyšetřující největší dosud nevyřešenou sériovou vraždu v Rusku. Maniak uškrtil 32 důchodkyň. V ruském Povolží řádí už třetím rokem maniak. Ač se ruská policie snaží, stále ho nedokáže dopadnout. Je to přízrak, škrtící fantom. Jisté je, že se nikdy na své vraždy nepřipravuje, nýbrž improvizuje a k vraždění použije, co mu přijde pod ruku. Portrétoval jsem vražedné předměty, tak jak jsou uschovány v archivu ruských vyšetřovatelů v Kazani, kteří na případu pracují.
Autor: Stanislav Krupař
Příspěvek: Maniak z Povolží. Mozaika důkazů a vražedných předmětů, se kterou pracují kriminalisté vyšetřující největší dosud nevyřešenou sériovou vraždu v Rusku. Maniak uškrtil 32 důchodkyň. V ruském Povolží řádí už třetím rokem maniak. Ač se ruská policie snaží, stále ho nedokáže dopadnout. Je to přízrak, škrtící fantom. Jisté je, že se nikdy na své vraždy nepřipravuje, nýbrž improvizuje a k vraždění použije, co mu přijde pod ruku. Portrétoval jsem vražedné předměty, tak jak jsou uschovány v archivu ruských vyšetřovatelů v Kazani, kteří na případu pracují.
Autor: Stanislav Krupař
Příspěvek: Maniak z Povolží. Mozaika důkazů a vražedných předmětů, se kterou pracují kriminalisté vyšetřující největší dosud nevyřešenou sériovou vraždu v Rusku. Maniak uškrtil 32 důchodkyň. V ruském Povolží řádí už třetím rokem maniak. Ač se ruská policie snaží, stále ho nedokáže dopadnout. Je to přízrak, škrtící fantom. Jisté je, že se nikdy na své vraždy nepřipravuje, nýbrž improvizuje a k vraždění použije, co mu přijde pod ruku. Portrétoval jsem vražedné předměty, tak jak jsou uschovány v archivu ruských vyšetřovatelů v Kazani, kteří na případu pracují.
Autor: Stanislav Krupař
Příspěvek: Maniak z Povolží. Mozaika důkazů a vražedných předmětů, se kterou pracují kriminalisté vyšetřující největší dosud nevyřešenou sériovou vraždu v Rusku. Maniak uškrtil 32 důchodkyň. V ruském Povolží řádí už třetím rokem maniak. Ač se ruská policie snaží, stále ho nedokáže dopadnout. Je to přízrak, škrtící fantom. Jisté je, že se nikdy na své vraždy nepřipravuje, nýbrž improvizuje a k vraždění použije, co mu přijde pod ruku. Portrétoval jsem vražedné předměty, tak jak jsou uschovány v archivu ruských vyšetřovatelů v Kazani, kteří na případu pracují.
Autor: Stanislav Krupař
DALŠÍ OCENĚNÍ
Popis: NINA KOPEČKOVÁ (74 let). Nina se stará o malé hospodářství v obci Malinovka poblíž Černobylu. Žije se svým synem a doufá, že nebude muset jednoho dne odjet do své “staré vlasti”, podobně jako její dcery, které tu možnost využly po černobylské havárii. Bojí se války a věří, že česká vláda v případě potřeby volyňským Čechům pomůže.
Příspěvek: Ze série Věčný návrat volyňských Čechů. Žitomir, Malinovka, květen - červen 2014 „Přijeli kdysi vlakem, koňmo nebo pěšky. Po zrušení nevolnictví na Rusi v r. 1861 nabídl car Alexandr II., car veškeré Rusi, pozemky a daňové úlevy pro Čechy, kteří toužili odjet z tehdejšího Rakouska. Odjeli v několika vlnách do místa, jemuž se říkalo Volyň - nynější součást západní Ukrajiny. Snažili se být pilnými hospodáři, zakládali pivovary, školy, hasičské sbory, ale i celé vesnice. Po pádu carismu a s příchodem Velké války, bolševické revoluce a dalších zmatků se zapojili do snah vytvořit Československo. Právě na Volyni založil z původní České družiny budoucí prezident Tomáš Garrigue Masaryk základy legií, které spolu s těmi francouzskými umožnily vznik samostatného Československého státu. Druhá světová válka rozvrátila osudy volyňských Čechů. Ocitli se uprostřed nelítostné konfrontace mezi několika armádami: wehrmachtem, bolševiky a ukrajinskými nacionalisty. V té době se poprvé objevila myšlenka návratu do staré vlasti, kterou někteří začali po válce naplňovat. Tato myšlenka se od té doby objevuje pravidelně znovu. Přišla na pořad dne po černobylské tragédii, kdy část obyvatel opravdu odjela. A objevuje se i nyní, kdy Ukrajina čelí dalšímu válečnému konfliktu.”
Autor: Filip Jandourek, Lenka Grabicová
Popis: VLADIMÍR ČECH (61 let). Vladimír ví, že kdyby nebylo českých legií, nevzniklo by Československo. Jeho praděd pochází z Moravy, on sám žije v Malíně, obci, jež zažila válečné masakry. Obec Český Malín Němci za druhé světové války vypálili a stejně jako Lidice srovnali se zemí.
Příspěvek: Ze série Věčný návrat volyňských Čechů. Žitomir, Malinovka, květen - červen 2014 „Přijeli kdysi vlakem, koňmo nebo pěšky. Po zrušení nevolnictví na Rusi v r. 1861 nabídl car Alexandr II., car veškeré Rusi, pozemky a daňové úlevy pro Čechy, kteří toužili odjet z tehdejšího Rakouska. Odjeli v několika vlnách do místa, jemuž se říkalo Volyň - nynější součást západní Ukrajiny. Snažili se být pilnými hospodáři, zakládali pivovary, školy, hasičské sbory, ale i celé vesnice. Po pádu carismu a s příchodem Velké války, bolševické revoluce a dalších zmatků se zapojili do snah vytvořit Československo. Právě na Volyni založil z původní České družiny budoucí prezident Tomáš Garrigue Masaryk základy legií, které spolu s těmi francouzskými umožnily vznik samostatného Československého státu. Druhá světová válka rozvrátila osudy volyňských Čechů. Ocitli se uprostřed nelítostné konfrontace mezi několika armádami: wehrmachtem, bolševiky a ukrajinskými nacionalisty. V té době se poprvé objevila myšlenka návratu do staré vlasti, kterou někteří začali po válce naplňovat. Tato myšlenka se od té doby objevuje pravidelně znovu. Přišla na pořad dne po černobylské tragédii, kdy část obyvatel opravdu odjela. A objevuje se i nyní, kdy Ukrajina čelí dalšímu válečnému konfliktu.”
Autor: Filip Jandourek, Lenka Grabicová
Popis: MÍLA DENYSUK (66 let). Míla ráda zpívá. Zpívala v pravoslavném chrámu, stejně jako v českém kostele na Krošně, jež je součástí Žitomiru. Její babičku přivezli z Čech, když jí byl jeden rok. Ráda by se do Čech vrátila, ale neví jak. Nemá moc peněz, bydlí jako vdova sama v jedné místnosti. Jezdí na folklórní slavnosti.
Příspěvek: Ze série Věčný návrat volyňských Čechů. Žitomir, Malinovka, květen - červen 2014 „Přijeli kdysi vlakem, koňmo nebo pěšky. Po zrušení nevolnictví na Rusi v r. 1861 nabídl car Alexandr II., car veškeré Rusi, pozemky a daňové úlevy pro Čechy, kteří toužili odjet z tehdejšího Rakouska. Odjeli v několika vlnách do místa, jemuž se říkalo Volyň - nynější součást západní Ukrajiny. Snažili se být pilnými hospodáři, zakládali pivovary, školy, hasičské sbory, ale i celé vesnice. Po pádu carismu a s příchodem Velké války, bolševické revoluce a dalších zmatků se zapojili do snah vytvořit Československo. Právě na Volyni založil z původní České družiny budoucí prezident Tomáš Garrigue Masaryk základy legií, které spolu s těmi francouzskými umožnily vznik samostatného Československého státu. Druhá světová válka rozvrátila osudy volyňských Čechů. Ocitli se uprostřed nelítostné konfrontace mezi několika armádami: wehrmachtem, bolševiky a ukrajinskými nacionalisty. V té době se poprvé objevila myšlenka návratu do staré vlasti, kterou někteří začali po válce naplňovat. Tato myšlenka se od té doby objevuje pravidelně znovu. Přišla na pořad dne po černobylské tragédii, kdy část obyvatel opravdu odjela. A objevuje se i nyní, kdy Ukrajina čelí dalšímu válečnému konfliktu.”
Autor: Filip Jandourek, Lenka Grabicová
Popis: STANISLAV SLÁMA (73 let). Je duší hudebního spolku, kde hraje na harmoniku a skládá písně - české, polské, ukrajinské. Zpátky do Čech se nechystá, stará se o sestru své ženy. Učí na technické škole v Žitomiru, dříve pracoval jako letecký mechanik. Je pokládán za živou paměť volyňských Čechů.
Příspěvek: Ze série Věčný návrat volyňských Čechů. Žitomir, Malinovka, květen - červen 2014 „Přijeli kdysi vlakem, koňmo nebo pěšky. Po zrušení nevolnictví na Rusi v r. 1861 nabídl car Alexandr II., car veškeré Rusi, pozemky a daňové úlevy pro Čechy, kteří toužili odjet z tehdejšího Rakouska. Odjeli v několika vlnách do místa, jemuž se říkalo Volyň - nynější součást západní Ukrajiny. Snažili se být pilnými hospodáři, zakládali pivovary, školy, hasičské sbory, ale i celé vesnice. Po pádu carismu a s příchodem Velké války, bolševické revoluce a dalších zmatků se zapojili do snah vytvořit Československo. Právě na Volyni založil z původní České družiny budoucí prezident Tomáš Garrigue Masaryk základy legií, které spolu s těmi francouzskými umožnily vznik samostatného Československého státu. Druhá světová válka rozvrátila osudy volyňských Čechů. Ocitli se uprostřed nelítostné konfrontace mezi několika armádami: wehrmachtem, bolševiky a ukrajinskými nacionalisty. V té době se poprvé objevila myšlenka návratu do staré vlasti, kterou někteří začali po válce naplňovat. Tato myšlenka se od té doby objevuje pravidelně znovu. Přišla na pořad dne po černobylské tragédii, kdy část obyvatel opravdu odjela. A objevuje se i nyní, kdy Ukrajina čelí dalšímu válečnému konfliktu.”
Autor: Filip Jandourek, Lenka Grabicová
Popis: RAISA STOLAREVIČ (77 let). Raisa si pamatuje, jak volynští Češi v roce 1947 odjížděli zpět do vlasti. Její manžel byl válečným veteránem, pyšnil se mnoha vyznamenáními, otec padl v bitvě pod Moskvou. Dcera Světlana žije v Německu a pomáhá jí vyjít s malým důchodem. Touží po Čechách a často mluví o tom, jak je Praha krásná.
Příspěvek: Ze série Věčný návrat volyňských Čechů. Žitomir, Malinovka, květen - červen 2014 „Přijeli kdysi vlakem, koňmo nebo pěšky. Po zrušení nevolnictví na Rusi v r. 1861 nabídl car Alexandr II., car veškeré Rusi, pozemky a daňové úlevy pro Čechy, kteří toužili odjet z tehdejšího Rakouska. Odjeli v několika vlnách do místa, jemuž se říkalo Volyň - nynější součást západní Ukrajiny. Snažili se být pilnými hospodáři, zakládali pivovary, školy, hasičské sbory, ale i celé vesnice. Po pádu carismu a s příchodem Velké války, bolševické revoluce a dalších zmatků se zapojili do snah vytvořit Československo. Právě na Volyni založil z původní České družiny budoucí prezident Tomáš Garrigue Masaryk základy legií, které spolu s těmi francouzskými umožnily vznik samostatného Československého státu. Druhá světová válka rozvrátila osudy volyňských Čechů. Ocitli se uprostřed nelítostné konfrontace mezi několika armádami: wehrmachtem, bolševiky a ukrajinskými nacionalisty. V té době se poprvé objevila myšlenka návratu do staré vlasti, kterou někteří začali po válce naplňovat. Tato myšlenka se od té doby objevuje pravidelně znovu. Přišla na pořad dne po černobylské tragédii, kdy část obyvatel opravdu odjela. A objevuje se i nyní, kdy Ukrajina čelí dalšímu válečnému konfliktu.”
Autor: Filip Jandourek, Lenka Grabicová
Popis: IRINA SYSHCHYKOVÁ (42 let). Irina pracuje jako recepční v Žitomiru. Je rozvedená, má dvanáctiletou dceru. Do Čech by chtěla odjet na delší dobu, proto se snaží zlepšit svou češtinu. Bez jazykové zkoušky ve staré vlasti nedostane trvalý pobyt.
Příspěvek: Ze série Věčný návrat volyňských Čechů. Žitomir, Malinovka, květen - červen 2014 „Přijeli kdysi vlakem, koňmo nebo pěšky. Po zrušení nevolnictví na Rusi v r. 1861 nabídl car Alexandr II., car veškeré Rusi, pozemky a daňové úlevy pro Čechy, kteří toužili odjet z tehdejšího Rakouska. Odjeli v několika vlnách do místa, jemuž se říkalo Volyň - nynější součást západní Ukrajiny. Snažili se být pilnými hospodáři, zakládali pivovary, školy, hasičské sbory, ale i celé vesnice. Po pádu carismu a s příchodem Velké války, bolševické revoluce a dalších zmatků se zapojili do snah vytvořit Československo. Právě na Volyni založil z původní České družiny budoucí prezident Tomáš Garrigue Masaryk základy legií, které spolu s těmi francouzskými umožnily vznik samostatného Československého státu. Druhá světová válka rozvrátila osudy volyňských Čechů. Ocitli se uprostřed nelítostné konfrontace mezi několika armádami: wehrmachtem, bolševiky a ukrajinskými nacionalisty. V té době se poprvé objevila myšlenka návratu do staré vlasti, kterou někteří začali po válce naplňovat. Tato myšlenka se od té doby objevuje pravidelně znovu. Přišla na pořad dne po černobylské tragédii, kdy část obyvatel opravdu odjela. A objevuje se i nyní, kdy Ukrajina čelí dalšímu válečnému konfliktu.”
Autor: Filip Jandourek, Lenka Grabicová
