Porota 2018

Posuzována bude novinářská hodnota snímků (informativnost, pohotovost, aktuálnost) ruku v ruce s jejich hodnotou estetickou. Snímky jsou porotě prezentovány anonymně. Porota má právo většinou hlasů v zájmu ocenění snímků rozhodnout o případném převedení prací do jiné kategorie nebo ocenit jen některý snímek ze série či neudělit některou z cen. Právo neudělit cenu se vztahuje na všechny ceny soutěže.

Foto sekce

PETR JOSEK, fotograf, ČESKÁ REPUBLIKA – předseda poroty

Narozen v Brně, ČR. K profesi fotoreportéra se dostal přes různá zaměstnání – od asistenta kamery a filmové a televizní produkce až po laboranta a fotoreportéra České tiskové kanceláře. Od r.1990 fotoreportérem agentury Reuters, pro kterou fotografoval dramatické události v Bosně, Chorvatsku, Srbsku, Pobaltských republikách a v Albánii, oba převraty v Rusku, život v Iráku těsně po svržení Saddámova diktátorského režimu. Je držitelem řady novinářských ocenění, mj. autorem nejznámější Fotografie roku soutěže Czech Press Photo 1997. Respektovaným neoficiálním učitelem řady mladých fotoreportérů.

AMI VITALE, fotografka, USA

Ami Vitale procestovala jako fotografka, spisovatelka a filmařka téměř 100 zemí, kde byla svědkem občanských nepokojů a násilí, ale také neskutečné krásy a síly lidského ducha. Kvůli své práci žila v hliněných chýších a válečných zónách, dostala malárii a oblékla si pandí oblek – a to vše v souladu s její filozofií "žít příběh." Je ambasadorkou společnosti Nikon. Fotografuje pro časopis National Geographic. Během své kariery získala prestižní ocenění včetně ocenění z World Press Photo (v roce 2018 zvítězila v kategorii Příroda), cenu International Photographer of the Year, cenu Daniela Pearla za vynikající reportáž a mimo jiné ji Národní asociace fotožurnalistů ocenila jako Fotografku roku. Její tvorba zachycuje témata jako vymírání divoké zvěře, globální migrace spojené se změnou klimatu. Ami Vitale přednáší a vede workshopy po celé Americe, Evropě a Asii. Její práce jsou vystavovány v muzeích, galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Je zakládající členkou týmu Ripple Effect Images, kolektivu vědců, spisovatelů, fotografů a filmových tvůrců, jejichž posláním je vytvářet silné příběhy, které ilustrují specifické problémy žen v rozvojových zemích.

JOÃO SILVA, válečný fotograf, JAR

João Silva se narodil v Lisabonu, hlavním městě Portugalska. Fotografovat začal v roce 1989, svou kariéru nastartoval jako nezávislý fotograf pro noviny Johannesburg Herald, o rok později přešel k Alberton Record. Pod mentorským vedením Ulliho Michela se Silva stal v roce 1991 externistou zpravodajské agentury Reuters v Johannesburgu. V polovině devadesátých let působil v Associated Press. V roce 1996 začal dálkově pracovat pro The New York Times, o dva roky později se stal regulérním členem redakce. V roce 2005 Silva vydal knihu o šíitech v Iráku a následcích americké okupace. Během svého působení v Afghánistánu byl v říjnu 2010 João Silva těžce zraněn poté, co šlápl na pozemní minu. Následkem výbuchu přišel o obě dolní končetiny. Zatímco se fotograf zotavoval v americkém vojenském zdravotním zařízení Waltera Reeda, Francouzská vláda mu udělila rytířský Řád umění a literatury. Dále ho ocenila Corcoranova škola umění a designu ve Washingtonu čestným doktorátem ve výtvarném umění. Během své kariery získal tituly - Jihoafrického fotografa roku 1992 a v roce 1995 byl vybrán pro Joop Swart World Press Photo Master Class. Jeho práce byla oceněna také v kategorii World Press Photo a Overseas Press Club Awards.

TAMAS SZIGETI, fotograf, prezident Association of Hungarian Press Photographers, MAĎARSKO

Tamas Szigeti se narodil v Budapešti. V letech 1978 – 1992 působil jako fotograf několika maďarských časopisů a politického deníku Magyar Hirlap, kde se stal v roce 1993 vedoucím fotografického oddělení. Na počátku milénia se stal obrazovým redaktorem časopisu Best Magazine, a poté obrazovým redaktorem politického týdeníku 168 Óra. Od roku 2005 je obrazovým redaktorem prestižního ekonomického týdeníku Figyelo. Oficiálním fotografem maďarské vlády se stal v roce 2011. Střídavě působí ve funkci tajemníka a prezidenta Association of Hungarian Press Photographers. Je rovněž několikanásobným porotcem soutěže Hungarian Press Photo.

MARKÉTA NAVRÁTILOVÁ, sportovní fotografka, ČESKÁ REPUBLIKA

Markéta Navrátilová se narodila v Kyjově. V mládí se věnovala sportovní gymnastice a poté tenisu. V roce 1999 absolvovala ateliér designu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Od roku 1992 fotografuje profesionální cyklistiku. Více než patnáct let pracuje pro nizozemskou tiskovou agenturu Cor Vos. Její fotografie jsou publikovány v cyklistických časopisech, knihách, kalendářích a reklamních projektech po celém světě. Od roku 2001 uspořádala více než patnáct samostatných výstav. V roce 2008 vydala knihu Re Cycling – monografii z prostředí profesionální silniční cyklistiky. O rok později pak knihu KOLOVE - obrazovou publikaci z prostředí závodů Kola pro život. Je také spoluautorkou obrazové knihy z letních OH Londýn 2012. Poslední retrospektivní obrazovou publikaci vydala v roce 2017. Kromě sportu se věnuje portrétu, reportáži a komerčnímu fotografování.

KAREL CUDLÍN, fotograf, ČESKÁ REPUBLIKA

Karel Cudlín se narodil v Praze. Vystudoval gymnázium, v roce 1987 absolvoval FAMU katedru Umělecké fotografie. Spolupracuje s vydavatelstvími a nakladatelstvími, televizemi a filmovými produkcemi v ČR a v zahraničí. V období 1997-2003 byl jedním z oficiálních fotografů prezidenta republiky Václava Havla. Jeho hlavním zájmem je dokumentární fotografie, pracuje v cyklech. V letech 2015-2016 působil jako vedoucí ateliéru dokumentární fotografie na FAMU, kde se habilitoval docentem. Osmnáctkrát získal ocenění Czech Press Photo včetně ročního tvůrčího stipendia Grant Prahy v roce 1998.

PETR MLCH, šéfredaktor fotobanky ČTK, ČESKÁ REPUBLIKA

Při studiu pátého ročníku Fakulty strojní ČVUT začal v roce 1999 pracovat v České tiskové kanceláři (ČTK) v tehdejší redakci obrazového zpravodajství. Do roku 2006 působil v agentuře jako editor obrazového zpravodajství na tzv. newsdesku, následně se jako zástupce šéfredaktora věnoval řadě projektů pro zrychlení a zkvalitnění zpravodajské fotografické produkce, včetně projektu vybudování nového online portálu fotobanky ČTK. V roce 2008 se stal šéfredaktorem Redakce obrazového zpravodajství. Kromě péče o archiv ČTK zprostředkoval spolupráci s celou řadou zahraničních i tuzemských partnerů včetně exkluzivního partnera Associated Press. Fotobanka se pod jeho vedením začala orientovat i na projekty jako jsou výstavy, knižní publikace, adjustace fotografií a fotografování na zakázku. Jako jeden z autorů byl u první výstavy ČTK v roce 2012 u příležitosti úmrtí prezidenta Václava Havla, která byla následně k vidění i na pražském letišti v Ruzyni při jeho slavnostním přejmenování na Letiště Václava Havla. Dalšími významnějšími výstavními projekty byla retrospektivní výstava Jovana Dezorta včetně jejího knižního vydání, putovní exteriérová expozice k desetiletému výročí vstupu ČR do EU a dvojice výstav Plzeňského rodinného fotoalba v rámci Plzně Evropského města kultury 2015.

FILIP LÁB, pedagog, ČESKÁ REPUBLIKA

Filip Láb vystudoval Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění, katedru fotografie, kde v roce 2011 získal titul Doc.
Filip Láb v období 2001 – 2005 externě spolupracoval s UK FSV, následně od roku 2010 působí jako proděkan pro public relations a zástupce ředitele Institutu Komunikačních studií a žurnalistiky na FSV UK. Dále je od roku 2012 předseda oborové rady Mediální studia, garant doktorského studia v oboru Mediální studia a vedoucí Centra doktorských studií MS a od roku 2013 člen správní rady Českého centra pro investigativní žurnalistiku.
Ve výuce se věnuje vizuální komunikaci se zaměřením na fotografii, fotožurnalismus, teorii a praxi klasické a digitální fotografie. Zabývá se problematikou přechodu média fotografie od analogové k digitální podobě a jejímu fungování v rámci nových médií.

MARIÁN PAUER, pedagog, publicista, kurátor, SLOVENSKO

Narozen v Trenčíně. Absolvent studia žurnalistiky na Komenského univerzitě v Bratislavě. Svou profesionální kariéru začal jako asistent kamery Československé televize v Bratislavě. V r.1972 začal pracovat jako novinář. Šéfredaktorem obrazové redakce ČSTK, šéfredaktorem listu Práca, poté časopisu WATT-foto-video. Spolupráce s japonskou tiskovou agenturou Kyodo News. Od 2007 pedagogem na Fakultě masmédií Paneuropean University v Bratislavě. Autorem a spoluautorem více než dvou desítek knih o fotografii, kurátorem dvou set výstav doma a v zahraničí, laureátem Ceny Egona Erwina Kische, držitelem řady ocenění, členem řady mezinárodních porot.

Video sekce

Josef HARVAN, režisér, scenárista a producent - předseda poroty

Narozen 18. 5. 1947 v Praze. V roce 1973 absolvoval FAMU katedru Filmové a televizní režie. Od roku 1974 pracoval jako režisér v Československém armádním filmu, od roku 1985 v Krátkém filmu a v roce 1992 založil vlastní produkční společnost Video Golem, která se v roce 2011 transformovala do společnosti Made by Golem s.r.o. Jeho tvorba vyznačující se dokumentaristickou pohotovostí, živým zájmem o veškeré dění a zejména schopností nalézat a formulovat témata čítá kolem 320 titulů. Od méně než desetiminutových až po téměř hodinové. Je tvůrcem i řady mnoha dílných dokumentárních cyklů např. Příběh české a slovenské fotografie, Podzemní Čechy I. a II. a Cesta k vítězství. Za své filmy obdržel i řadu cen na mezinárodních a domácích festivalech.

MARTINA HYNDRÁKOVÁ, jednatelka společnosti INNERIS, s.r.o.

Marketingová konzultantka se specializací na onlinové komunikační strategie malých a středních firem, lektorka prezentačních dovedností. Dvanáct let strávila v řídících pozicích firem v oboru informačních technologií a osm let věnovala úspěšné kariéře v oboru boje proti softwarovému pirátství. Vystudovala obor marketingové a PR komunikace na VŠMVV. Od roku 2008 se naplno věnuje komunikaci firem s jejich zákazníky prostřednictvím onlinových nástrojů. Spolu se svými klienty vytvořila desítky vizuálních identit firem a internetových projektů, ve kterých hrají hlavní roli fotografie a multimédia.

OLGA SOMMEROVÁ, režisérka dokumentárních filmů a pedagožka

Narozena 2. 8. 1949 v Praze. V roce 1977 absolvovala FAMU – katedru dokumentární tvorby. V letech 1991 – 2002 vyučovala na pražské FAMU, od roku 1994 vedla osm let katedru dokumentární tvorby. V roce 1995, na základě habilitační přednášky Dokumentární film - má láska, byla jmenována docentkou. Od roku 2005 do roku 2009 vyučovala jako mimořádná profesorka na Akademii umění v Bánské Bystrici. Natočila přes sto dokumentárních filmů, za něž získala čtyřicet cen na domácích a mezinárodních filmových festivalech. Ve svých filmech se zabývá tématy sociálními a mezilidskými vztahy, později významnými osobnostmi a fenomény společenského a uměleckého života, feminismem a nedávnou historií naší země. Na základě úspěšného filmu O čem sní ženy vydala tři stejnojmenné knihy rozhovorů, a knihu O čem sní muži, které se staly bestsellery. Je předsedkyní Filmového a televizního svazu, zastupitelkou na radnici Prahy 7 za Stranu zelených.

MIRO ŠVOLÍK, fotograf

Miro Švolík sa narodil v roku 1960 v Zlatých Moravciach na Slovensku. Fotografiu študoval 4 roky v Bratislave na Strednej umelecko-priemyselnej skole a 6 rokov na Katedre fotografie na FAMU v Prahe. Od roku 1988 pracuje ako umelecký fotograf v slobodnom povolaní. Žije v Prahe. Od roku 2009 vyučuje na Vysokej škole výtvarných umení v Bratislave, kde je vedúcim Ateliéru kreatívnej fotografie. V roku 1990 získal cenu ICP v New Yorku (Young Photographer, Sixth Annual Infinity Awards, International Center of Photography). Od roku 1984 usporiadal približne 60 samostatných fotografických výstav a zúčastnil sa na približne 200 skupinových výstavách. Svoje fotografie vystavoval v rôznych krajinách Európy, niekoľko krát v USA. V roku 2005 vyšla kniha s jeho čiernobielymi analógovými fotografiami, s názvom Cesta do středu. Rád fotografuje z vtáčej perspektívy a fotografie vytvára často spôsobom koláže a montáže. Posledných 5 rokov foto-montáže vytvára aj v počítači. Jeho najnovšie digitálne fotografie vyšli v roku 2010 v katalógu s názvom Veľká žena malý muž.

PATRIK KAIZR, reportér zpravodajství televize Prima, dramaturg pořadu Prima ZOOM SVĚT

Vystudoval Pedagogickou fakultu UK. Působil jako zástupce šéfredaktora a šéfredaktor v různých tištěných médiích a také jako reportér v České televizi. Dokonale tak zná mediální prostředí v ČR a práci v médiích jak tištěných, tak i elektronických. Často cestuje a natáčí i v místech, která nejsou úplně bezpečná. Jeho práce je jeho životem. Být bez ní by prý bylo jako ztratit kus duše. Miluje reportáže, kde odkrývá věci, které by ostatní chtěli nechat pod pokličkou. Často se vydává na zahraniční cesty. Natáčel také v Sýrii, kde se svým kameramanem jako teprve třetí štáb vůbec navštívili Palmýru po dobití Islámským státem. Podobné cesty považuje za vrchol své kariéry. Mezi jeho zájmy patří divadlo, hudba, film, knihy a sport. Patrik Kaizr také obdržel cenu od obce Lounky, kde natáčel v roce 2013 o ničivých povodních. Zaznamenával nejen zkázu, kterou tam napáchala velká voda, ale zajímal se i o lidské osudy. Jedné z nejpostiženějších obcí rovněž několikrát dovezl pomoc od diváků TV Prima.

JAN VANIŠ, kameraman a fotograf

Narozen v Praze v r. 1950. Absolvent katedry kamery na FAMU v Praze. Po ukončení studií v roce 1974 pracoval pro Krátký film Praha jako asistent kamery a později jako kameraman. Od roku 1990 pravidelně spolupracuje s Českou televizí. V témže roce se stal zakládajícím členem fotografické skupiny SIGNUM, jejíž výstavy se konaly v Německu, Francii, Itálii a Izraeli. V roce 1997 natočil seriál Příběh české a slovenské fotografie (rež. Josef Harvan), v letech 1996 – 1998 sedmdesátisedmidílný dokumentární seriál o české historii Kronika česká (rež. Maxmilián Petřík). S režisérem Josefem Harvanem natočil v letech 2000 a 2009 seriál Podzemní Čechy I-II.V letech 2008 – 2010 spolupracoval jako kameraman na seriálu 72 jmen české historie, což jsou dokumenty o osobnostech, jejich jména jsou umístěna na fasádě Národního muzea v Praze. Za svůj dosavadní profesní život natočil přes pět set dokumentů o výtvarném umění, architektuře, přírodě, letectví, též vzdělávací a vědecké filmy. Na filmových festivalech byly některé filmy na kterých se podílel oceněny hlavní cenou.